KUFÍREK 49. – WITTGENSTEIN! OR: WITTGENSTEIN?...

6. června 2015 v 10:46



- WITTGENSTEIN! OR: WITTGENSTEIN? ...

Otázka z dnešního titulku, pronesena, je ve zdejších dobytčích poměrech zcela bezesmyslná, neboť intelektuální zájem nikoho nevzbudí.


Obdobně též zde od nikoho nelze předpokládat, že jakkoli rozvine obrázek původní anekdoty, jež mi připomíná styl maleb Roye Lichtensteina, kdo ho tu zná?

[04.06.2015, 20:05]
Vyšel třetí Chron.
Z všech trumšajt rajských nejdál
slyšet bombardon.

Jakož i tohle haiku je obdobně mezi zdejšími v účelu bezesmyslné, neboť i kdybych přidal odkaz http://chron.cz/archiv/ , na zaprděném stavu intelektové malodušnosti se nic nezmění.
Těch, co jsou zde schopni psaní na téma Wittgensteinovo, nepřibude.
Obdobně jako čtenářů tohoto občasníku v posledních časech vycházejícího jednou měsíčně.

Prázdninová nedakonická výstava wittgensteinovských krabiček je z tohoto ohledu rovněž nemožná.

Takže mi nezbývá, nežli se bavit cizími anekdotami, rozvíjet je; obdobně jako se v obecnějším případě wittgensteinovských vizuálních (nebo dokonce i přímo galerijně výtvarných) podnětů zajímat o takové příležitosti provenience jinější.

Odtama, kde třeba hned ten otisk téhleté obrazové anekdoty nalezneme použit na předmětech běžnodenně účelem různorodých, třeba na nákupních kabelách nebo na hrudích triček turisticko výletních.


V česku však zůstane nevídáno i po příštích ještě několik desítek let.

Čtenáři nejsou, kvalifikovaní diváci nejsou, zcela samozřejmí sepisovatelé taktéž ne, s výsledky, a ještě k tomu těch konceptuálně výtvarných, umělců wittgensteinovského druhu se nesetkávám.
Budiž.
Ke svému prospěchu mi občas mysl osloví cosi odjinud, potěšení pokaždé na mé straně, jako například hned v tomto předvčerejším případě.



Naprosto jedinečně báječné nevěstiny svatební šaty, vzal bych si v nich za ženu v mé současné situaci každou wittgensteinovskou zájemkyni!!!

Třebaže se jedná o repliku roucha příslušníka kteréhosi mužského řeholního řádu, podle bílé barvy soudím, že dominikánů, nosil bych ji sám - jako oděv příslušející k obzvláště závažným mým duchovním příležitostem, dejme tomu, že bych si v něm vyrazil po 25 letech konečně na famáckou promoci pro rudý diplom, a tak.

Jenomže v tuzemsku cosi takového na krámech nemají, do zahraničí vyrazit nemůžu, poněvadž jsem tomuto genocidně zločinnému státy již před roky odevzdal jeho můj o/Občanský průkaz.

Zatímco se hloupí budou divit proč vlastně, já stručně poznamenám, že i tenhle bílý hábit sám celý je ještě jednou celou anekdotou wittgensteinského druhu, neboť vychází z jednoho nedávného veřejného vyobrazení, a je jím ospravedlněn a zdůvodněn, plakátu u příležitosti jisté odborné wittgensteinské konference.
Kterýžto plakát zase pracuje s jinou anekdotou, tedy toho červeného pera v ruce středověkého klášterního písaře - přičemž samo vyobrazení wittgensteinujícího duckrabbita je již prémiovou anekdotou za trpělivost navíc…


Při takovémto rozvíjejícím výsledku se tedy ani nedivím, že tady časopis Chron nikdo nečte, do něj nepřispívá -- a obdobně či rovněž wittgensteinovskou krabičku není schopen nikdo zdejší vyrobit.

(Nebyl on ten svatý Tomáš Akvinský nakonec na konec všeho dnes tady též dominikán?)

A věřím si, že se obdobně tady na tento poslední otazník v závorce, jako anekdotu, žádný zdejší nezeptá.


.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama