Nejdříve pochopit sám, abych mohl dát pochopit jiným.

12. srpna 2013 v 9:27





Předchozí obrázek jsem vyrobil jen tak, předvčírem, nebo ještě o den dřív, s příležitostí jakéhosi nezávazného plkání fejsbukové debaty o přesném názvu kterési motýlovité můry na fotografii.
Zatímco ten příští, vzniklý včera, v neděli, hned poránu, a už teď v pondělí po přibližně 24 hodinách nevím proč - takže ten včerejší opus jakýsi Duckrabbitovo výstavní téma rozvíjející význam už snad má, zdá se mi.
Proto se jej pokusím popsat popsat prostřednictví geneze obrazu sama.

Ach jo, ach ano, vybavuje se mi náhle, jakási výtvarnice si přece na fejsbuku vystavila fotky svého záchodu zrovna natřeného narůžovo, tak jsem ihned věděl, že téhle dokoratérce do tohoto jejího novinkého interiéru musím poslat nějakou duckabbitovskou dekoraci, samozřejmě v tónu aktuálně módně růžovém.
Zvolil jsem tedy ihned možnost velmi snadnou: v černobílé Duckrabbitově podobě jsem mu přetáhnul jedním pinkem, šmahem, dosavadní jeho bílé oko na růžové.

Intelektuálně jsem touto transformací sice nezískal naprosto nic podnětného, blesklo mi však hlavou, že by to chtělo pro význam přidat třeba nějakou iluzi, nejbližší možností byl trik prosté inverze, stačil jeden klik, pink, z bílých ploch obrázku se staly černé a příslušné růžové oko bylo ihned tmavě zelené.


Obrázku jsem i nadále ponechal původní název DUCKRABBIT S OKEM RŮŽOVÝM - a připravil tak na případné příští diváky námět i past čehosi jako ankety.
Jak totiž zdejší zevlouny znám, samozřejmě s takovýmto skandální stavem považování zelené za růžovou souhlasit nebudou a začnou se dohadovat a utrhoval, namísto, aby rozmýšleli, a zejména viděli, jaký to to před nimi - to, co by měli vidět - má skutečný význam.

Jaký???

Třeba ten, jejž si kteřísi ihned uvědomí, postupovali-li po následující divácké trase: nejdříve samozřejmě zaznamenají zelenou namísto názvem anoncované růžové; i jim chvilku bude trvat, nežli si uvědomí onen takzvaný barevný trojúhelník, v němž zelená je opozitem, tedy opakem, inverzí, růžové; pak se třeba takoví v tomto momentu rozpoznání maličko usmějí; načež si možná ještě v několikerých bleskových změnách bílých ploch na černé a nazpátek svedou představit i zdůvodnit tuto další iluzi této verze původního Wittgensteinova duckrabbitova obrázku.

Otázka vyplývající z tohoto pokusu je jiná, pokud vůbec shlížející postupovali způsobem popisu mého minulého odstavce: Jak dlouhý byl ten okamžik časové prodlevy mezi oním stavem uvidět, a oním momentem porozumění, pochopení, jenž je snad vlastním aktem toho wittgensteinovského jevu/stavu vidění jako?

Ó, jak by pro takovýto poznávací účel mohlo být užitečné pole pro zprávy nazpátek předvídavě nachystané zde pořadateli hned pod tímto mým dnešním blogem…



.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama