Námět případného obrazu,

18. června 2013 v 17:34



nejlépe tedy olejomalby v klasickém stylu, s názvem SETKÁNÍ PTAKOPYSKA S DUCKRABBITEM:


Je jistě zřetelný významový rozdíl mezi slovy wittgensteinovský a Wittgensteinův, nebo Wittgensteinovo - přičemž rozdílnost zas až tak neplyne z používání malého nebo velkého W.

Wittgensteinův je obrázek v knize, wittgensteinovské, tedy ve wittgensteinovském či Wittgensteinově duchu, jsou všechny jeho nápodoby nebo intepretace jako například tahleta řemeslně preparátorská konstrukce. Popřípadě: rekonstrukce. Která je jen odvozeninou smyslu původní kresby.

ONO WITTGENSTEINOVSKÉ VYCHÁZEJÍCÍ Z POUHÉ JEDNÉ VĚTY A JEDINÉHO OBRÁZKU BY MĚLO BÝT JEDINÝM TÉMATEM MÍNĚNÉ NEDAKONICKÉ VÝSTAVY.

Tohleto nalevo v dnešní ukázce je ptakopysk, zatímco zvíře napravo vypadá jako duckrabbit.
Ptakopysk čili platypus čili duckbill.

Vhodným východiskem k vysvětlení je rozdíl, s nímž Wittgenstein vchází mezi dva druhy obrazu, popřípadě obrazů.
A následně ilustruje, či přímo stanovuje, odpovídající rozlišování mezi dvěma druhy vizuálních zážitků obrázků.
Varianta duckrabbit znamená v mém mínění rozdíl mezi dvěma druhy běžných jednoznačných obrazů s vymezeným předmětem. Vidíme buď kachnu, nebo králíka, ve výsledku jsme je schopni intelektuálně zcelit do jediného obrazu. Který ovšem zrakem nejsme schopni uvidět.
Pak by tu mohla být varianta druhá, v níž dotyčný obraz divácky rovněž skládáme z kousků, jednoznačně vzájemně významových částí, do jakéhosi výsledného dojmu, vjemu nebo významu - který jsme v takové podobě schopni v celosti vidět, uvidět i přehlédnout očima.

Zmíněná dnešní ilustrace tento možný paradox snad zachycuje: obdobně jako zcela reálně věcný ptakopysk jako zvíře, živočich, je složen z několika bizarních kousků, stejně i tento duckrabbit jako dílo již preparátorovo je zde obdobnou biologickou koláží, obdobnou živočišnou věcností, kterou lze již shlédnout jediným jedním scelujícím pohledem.
Kdybychom postavili preparovaného někde v ZOO uhynulého duckbilla a vedle něj tohoto preparovaného duckrabbita, nepoučený divák by mezi těmito stavy neshledával významného rozdílu.
TEPRVE SCELENÝ VÝZNAM DÁ DIVÁCKÉMU POHLEDU ZCELENOU HODNOTU?

Anebo se pletu, a můj předchozí výklad byl založen na jakési mé obluzenině?
Že všechno, co vidíme, vidíme až v důsledku naší myslí - a není rozdílu, spatřujeme-li pohledem vzájemnou iluzi duck a rabbita, anebo dílčích částí zcela reálného ptakopyska?



.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama