tak toto je fakt mazec - jak článek, tak duckrabbit

12. dubna 2013 v 11:04



tak toto je fakt mazec - jak článek, tak duckrabbit
tak toto je fakt mazec - jak článek, tak duckrabbit
tak toto je fakt mazec - jak článek, tak duckrabbit

Label artwork, Duckrabbit, by Simon Cunningham

Pojetí Duckrabbita Simonem Cunnighamem známe již z minulého článku ze včerejška, obdobně již pár dnů dizajn etiket i samu existenci amerických piv značky Duckrabbit. Prezentovaná ničemu nesloužící láhev, tedy věc, připravená pouze pro exhibování sebe sama - jak má takovýto realismus daleko od intelektuální účelnosti maleb plechovek tomatové polévky, arciděl Andy Warhola…
Pokud kdo pochopí tento detailní rozdíl autorské zodpovědnosti - pak snad bude souhlasit s postupně stanovovanými eliminačními kritérii, co, nabídnuto, příští rok k vystavení v nedakonické nádražní čekárně může obstát, a co tedy ani z nouze o exponáty ne.

Nechť se různí ti chytrolíni tedy nemýlí: nedakonická nádražní čekárna se těch pár dnů nebude nacházet na nějaké kreténní provinční periferii, a aby čímsi takovým nebyla, klidně, přes všechny přípravy dostatečně předem, může zůstat po celou tu dobu stejně nekonečně zamčená jako ty dlouhé roky předtím.



Obdobně do Nedakonic v příštím roce neurčená jsou různá jiná ilustrativní zpodobení Duckrabbita, jakéhokoli způsobu i vnějšího vzhledu - včetně mystifikací, a nebo naopak zcela realistických výsledků druhu například zpodobení reálného duckrabbitího páru fotoreportérem BBC někde na safari v Africe.

Jak se tomuto tématu dlouho věnuji, a poslední měsíc velmi intenzivně, naprosto jsem netušil, nikde nenarazil, jak je mi argument pro oprávněnost mých výběrových kritérií nevzdálen - a že se mi zjeví způsobem pro mé téma přímo stylovým: koincidencí jungovského druhu, odpoledne, znenadání, když dopoledne předtím v souvislosti s dotyčnou uměleckou lahví jsem si vzpomenul na zaujatou zodpovědnost Andy Warhola.

Cosi jsem si do googlovského vyhledávače zadal, cosi náhodného, mám dojem, že jsem vyťukal vyvolávku duckrabbit image, zkusil jsem si dnes teď ihned znovu, ne, tak tahle citýrka to včera nebyla.
Zadal jsem tedy, potvrdil enterem - a stroj na mne vzápětí vyplázl jazyk ve formě naprosto nečekaného avataru, ukázky, po jejímž rozkliknutí se přede mnou objevilo jméno Jasper Johns, a cena kusu v dolarech tři padesát. 3,50 $!!!!!!!!


Já, který již roky v dobrém svědomí spávám pod americkou vlajkou mého vlastního pastiše jednoho z nejznámějších děl tohoto klasika amerického pop-artu, bych si mohl, čistě hypoteticky, opatřit dílo kohosi takového, za pouhých 70 korun!?!
Naprosto jsem přestal uvažovat, mozek se mi zúžil na jeden jediný vjem, jak jsem si současně uvědomoval: Který mazal se tu prostřednictvím, či dokonce zneužitím, vydává za alter ego klasikovo, kdo si jménem přisvojuje takovou existenci, když její pravý nositel už musí být roky mrtvý, ale náhle jsem naprosto vůbec nic nevěděl o pravém Jasperovi J., takže jsem si kliknul do wikipedie, kde na první mrknutí jsem zjistil, že zhruba před týdnem byl klasik ještě živ.
A aby tedy nebyl, když přece já byl puberťák, a on, už vyhlášený, jen o pár roků starší, paralelně koexistoval tam mořem se mnou, báječná léta šedesátá, jsem vděčen, rád, závidívám si, že jsem v nich občas s plným vědomím účastnosti žil!


Předešlý údaj o našem stále trvajícím paralelním žití mě zklidnil opět k běžně mé rozumné pozornosti, co mě vzrušilo, prohlédnul jsem si uvážlivě znovu, inu, nabízená suma v jakési aukci odpovídá částce 3,500 $ za jeden exemplář z 250 autorem rukopisně podepsaných víceméně stejných kusů série.
Ale co na dotyčném obrázku, i přes jeho mi nedostupnou cenu, vidíme, je pro stanovování nedakonických kritérii důležité, a proto ke studiu poskytuji týž unikát v dostatečně zmenšené verzi.


Co Jasper Johns na obrázku zpodobnil, nebo co mínil, se zaručenou přesností prozatím nečtu, nepřečtu - ale interpretovat mohu, poněvadž viděné má na mne jednoznačný asociační vliv.
List s kresbou Duckrabita je papírem, jehož pozadím je cosi, co mi připomíná vlny. Tedy vody řeky času, pradávný pocit vyjádřený dávným filozofem Hérakleitem, že vše plyne. Klukovské lodičky z kůry na vlnách potoka, podzimní listí na vodě v náladách japonských haiku. Tedy cosi jako zpodobení iluze trvalosti času, jak by vyjádřili mistři středověké malby.
V souvislosti s Wittgensteinovou větou: vlastně zdvojená iluze podmínek sebevědomých jistot našeho vnímání zdánlivé skutečnosti současně.
A pokud ne, a já se ve svém výkladu mýlil , a zatím jeho, Jaspera Johnse, poselství nechápu, přesto platí, co jsem si dneska zapsal do deníku o mém dnu včerejším:
[11.04.2013, 17:05]
Ať jdu kamkoli,
vždy narazím na příkop.
Poslední? To hrob.
.
Pravá myšlenka?
Náhlý záblesk celého
nitra, ty chytrá…
.
Hned čerstvounce ráno jsem zkorekturoval duckrabbití povídku a dal ji na Písmáka.
Pak složil dohromady další dukrabbití blog.
Poté už jenom odevzdaně, sice s maličkými kroky naproti, čekal na nápad.
Až jsem dopsal obě povinná haiku, napadla mě fotografie 2 lidí sedících těsně vedle sebe třeba na lavičce v parku s maskou na hlavě s nápisem DUCKRABBIT. A pod ní pak v expozici položená na podlaze ta původně jedna společná krabicová maska, teď už na dvě půlmasky DUCK + RABBIT od sebe brutálně odtržené.
Je pojem nedělitelný, či ne?
Je ono Duckrabbit vůbec pojem???


Koukám se, čtu si po sobě, a zjišťuji, že ještě něco jsem o včerejšku zapsat zapomněl: totiž mé předsevzetí, že až se dny prosluní, tedy nejdřív snad příští týden, až po 30 dnech konečně, aniž se mi však po vnějším okolí stýská, opustím kosmickou stanici mé samoty, nechám si vytisknout na nějakou nepromokavou čtvrtku siluetu duckrabbita, dojdu s ní ke zdejší řece, položím ji opatrně celou plochou na vlny - a i s jejím čeřícím se okolím vyfotografuji.
Pokud se bude ve výsledku jednat o totéž, co již mínil a vyjádřil Jasper Johns, nevadí, vytahovat se nebudu - pokud však tuhle zenovou náladu minul, po vytištění na plátno budu mít jeden další witgensteinovsky obzvláště hodnotný exponát na tu sebou samým připravovanou nedakonickou duckrabbití výstavu.



.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama