Duben 2013

A mohlo by být, že by mi byl obraz ukázán a že já bych v něm nikdy nic neviděl.

20. dubna 2013 v 14:14



A mohlo by být, že by mi byl obraz ukázán a že já bych v něm nikdy nic neviděl.


Pokusím se svůj, možná pochopení rozšiřující, nápad, vysvětlit v korejštině.


Nalevo kachna, napravo králík, mnohokrát už bylo řečeno.
Jenomže obě tato dílčí zjištění platí jen za stavu, že levý i pravý náš dílčí aspekt jsou spolu bezprostředně spojeny, v jakýsi, i když třeba obtížně, popsatelný či vyjádřitelný celek. Jakkoli nás svým významovým výsledkem matoucí - cosi jako souvislost celkového významu při tomto stavu zření v jakémsi společně jednotícím smyslu chápeme.



Stačí však, pro pokus, obě poloviny významu předešlého obrázku od sebe nepatrně oddělit.
Zůstáváme si sice i nadále jistí, že vlevo je v nějaké části kachna a vpravo králík, ovšem čehosi jako jejich jednoznačné významové společnosti nebo soudržnosti začínáme snad již postrádat.



Snad i kromě Korejců ještě kteřísi pochopili z ukázek stav mého prvotního vnuknutí, pocit, že je docela možné, že dotyčné věci jako celku přestáváme rozumět, pokud se dvě její vzájemně významově související části dostanou od sebe mimo výseč úhlu našeho sjednocujícího pohledu. Pokud pouze mezi pouhými dvěma částmi bezprostředně vzájemnými ztratíme významovou souvislost, onen chápaný celek.
Korejci, jako tvorové šikmoocí, mají proto zřejmě tento pozorovací úhel o cosi širší, nemáme-li podobné predispozice, měli bychom je začít ihned intelektuálně cvičiti.

Z poslední širokoúhlé ukázky snad aspoň kteřísi pochopili, že k rozvíjení svého nápadu chci použít filmu, tedy film jako žánr, a začít být činný čímsi jako intelektovou multimedialitou.
Nebudu pracovat s čímsi, co se v dramaturgické hantýrce nazývává oddalování dramatického napětí, použiji metody jiné, kterou jsem bývával zvyklý nazývávat obloukování, a o čem mám pocit, že se odvíjí až od starého klasika Aristotela.
Její mnou hýčkávána existence spočívá v tom, že v toku syžetu zkonstruuji nějaký zřetelný motiv, nikoli jen ve smyslu prazákladu konfliktnosti, ale spíše nějakou scénu, etudu, obraz - a po nějakém čase, po uplynutí mnoha dějových a příběhových peripetií, kdy divák zcela zapomene, se k tomuto motivu, scéně obrazu zřetelně a čitelně čímsi obdobným vrátím - a divák, je-li takovou dějovou vzpomínkou zasažen, s o to větší emoční i intelektovou spokojeností, nebo ukojeností, sleduje příští děj.
Obě tyto dramaturgické metody nejsou pro diváka jako zvíře emočně ničím jiným nežli co známe z praxe všedně kopulační pod termíny jako třeba oddalované vyvrcholení, a podobně.

Na zdech nedakonické nádražní čekárny tedy mohu zahrát film, příběh ke slávě Ludwiga Wittgensteina, stačí mi k tomu pouhý mezi prsty vysoký sloupec listů formátu A4, z nich dva musí být potištěné. Úvodní polovinou významu kachna, a závěrečný papír významovou polovinou králík.
Každá áčtyřka je filmové okénko, mezera mezi nimi na dva prsty toť svislá čára dělící mezi sebou dvě sousední políčka filmového pásu. Pokud víme, že 1 jednu filmovou vteřinu tvoří pohyb okének 24, pak si snad spočítáme výslednou délku mého filmu v čase.

Zlatí Korejci!

Natluču papírovou čtvrtku s půlvýznamem kachna, učiním dva prsty mezeru, natluču prázdnou bílou čtvrtku, dva prsty, další čtvrtka - všechno za sebou v co nejvíce vodorovné řadě po jedné stěně čekárny, pokračují toutéž vodorovnou řadou bílých čtvrtek a dvouprstových mezer na druhé zdi, na třetí…
A na čtvrté stěně, pro půlvýznam kachna počáteční, celý film ukončím natlučenou čtvrtkou s vytištěným půlvýznamem králík, v jisté vzdálenosti od sebe se na sebe ta zvířata mohou dokonce dívat čumáky.
Postavíme-li se před tento výjev, viděny dvě části původního významu nebudou už mít význam ten prvotně týž, původní. Dokonce tato výsledná konstelace může být v té šíři původního pozorovatelského úhlu zcela nesrozumitelná.
Na vině nebude pouze další z vizuálních iluzí, ta zrcadlová, ale spíše stav, který bych nazval oddělení významovosti od podstatnosti.
Zmizí onen pozorovatelský úhel, v rozpětí úhlu jehož ramen jsme zvyklí chápati.
Možná i viděti.

Použiji-li opět filmařského žargonu: namísto úhlu (škoda, že v této pozorovatelské poloze nemohu užít výrazu rakurs) jsem nyní k pochopení zcelující vzájemnosti dvou půlvýznamů nucen použít panoramu, dokonce jakoby imaginární kamerou vykonanou v celém horizontálním kruhu.

Inu, milí Korejci, film je přece jenom film, filmařina magie báječna, i báječná…

Co musíme vykonat, kolik nám to času zabere, abychom pochopili ono cosi, co bych nazval tvoření významu zřením z jeho dílčích částí v procesu dynamickém, dneska mi byl dán opravdu báječný zásvit aspektu neznáma.



.

Vidíš-li Číňana…

19. dubna 2013 v 13:12



Pokud kdo na počátku čehokoli jakkoli zaznamená Číňana, v následném se bude bezesporu jednat o cosi, co má souvislost s Ludwigem Wittgensteinem.
Proto též dnešní začátek týkají se pokračování líčení průběhu příprav nedakonické duckrabbitové výstavy, chystané napřesrok, začíná jménem Li Po Fung, jež tisknu pro výraznost zeleně, i když by pro původ mělo znít žlutě.


Tento muž, jehož avatar jsem předložil pro příklad případným zájemcům, je autorem následujícího plakátu míněné výstavy, z něhož se již lze dozvědět, ve smyslu inspirační instrukce, víceméně vše.


Vzhledově má základní prvek, kotouč, ke vsi Nedakonice ležící na Slovácku velmi blízko. Podobá se kotouči cirkulárky, které zde v tomto kraji slunce, vína a slivovice připravily o prsty mnohokrát více lidí než všechny válečné fronty, které těmito končinami prošly v několika minulých staletích.
Stejně tak každý zdejší bude tomuto diskovému piktogramu velice dobře rozumět i z jiného důvodu - připomíná uzávěr pivní láhve viděný seshora, a každý zde na Slovácku přece zná ten úžasný zvuk, pssschááá, použije-li se jako snadné páčidlo otvírák.

Plakát otevírák.

Prověřme tedy i informační úroveň tohoto otevíracího prototypu, navíc tím nejadekvátnějším způsobem - totiž porovnáním, jak splňuje povinnosti věcných odpovědí na případných 5 základních novinářských otázek.
Kdo? Já. Ale nejsem Bůh, takže nemusím být přítomen všude.
Kde? Na perónu nedakonického nádraží.
Kdy? Od data dne vyhlášení 1. světové války před 100 lety, po datum dne, kdy Wittgenstein ohlásil před týmiž 100 roky svou přítomnost na příslušném vojenském velitelství v Krakově. S tím, že lze předpokládat, že ve dne předtím, či za noci před hlášením, projel vlakem Nedakonicemi ve směru zhruba od západu k východu.
Co? Výstava na téma, jehož znění hlavami jiných doposud žádnou neprošlo.
Proč? Poněvadž rozumný člověk by měl žít v dějinách.

Jak? Tedy ještě přesněji: Na jaké téma?



Na téma tohoto Wittgensteinova obrázku a jednoho odstavce pod ním.

Nic víc.
Zato způsobem jakýmkoli. Ano, s nejmenší však spotřebou elektrického proudu.

Pokud kdo namítá, že téma kachnokrálíka je příliš úzké, nebo že dokonce v takové triviálnosti zobrazit nebo předložit duckrabbita nověji nejde? Potom bych dotyčného odkázal na jeho dosud malou nebo nízkou související intelektuální výbavu. Respektive: invenční vybavenost, erudici - v případě, jednalo-li se nářkem o ukňouranou odevzdanou pochybovačnost z adresy dámské.
Ani nepromyšleně odbýt jakousi ilustrací bez invence narychlo toto zadání nelze.
Pro úspěšný autorský výkon bych v tomto případě proto sázel spíše na prostředky mytologické, popřípadě mýtotvorné, jakkoli jiné prověřené časy, dokonce na schopnosti či řešení druhu magického, jak ostatně Wittgenstein nevylučuje, když sám, v rámci zkoumání možností našeho poznávání, gnoseologie slovy, v tomto dílčím citovaném případě se zabývá mezemi iluze.

Mějte na paměti, že Ludwig Wittgenstein sám byl vyznamenán zlatou válečnou medailí za hrdinství, tedy žádný alibistický vyčihovák a sráč.

Pro příklad výsledné snadnosti nechť vám poslouží atrakcí každý obyčejný, z internetu stažený, veteší času zvětralý pouťový kouzelník.

(Jen si klikni na odkaz, aby se ti obrázek rozhýbal.)

Li Po Fung


Obdobně jako v případě tomto, dnešního pouhého jen vstupního titulku Vidíš-li Číňana..., je spolu s každým příští rok do Nedakonic nabídnutým výsledným artefaktem požadována i související písemná a obrazová dokumentace.


(Pokud snad kdo Wittgensteinův svazek s názvem Filozofická zkoumání poruce nemá, a vlastně mu stačí jen jejich druhá část, z adresy ludvik.toman@centrum.cz je na požádání ve formátu pdf ihned dostane.)



.

pro netrpělivost jsme byli vyhnáni z ráje

13. dubna 2013 v 10:10



pro netrpělivost jsme byli vyhnáni z ráje - a pro netrpělivost se tam nemůžeme vrátit
pro netrpělivost jsme byli vyhnáni z ráje - a pro netrpělivost se tam nemůžeme vrátit
pro netrpělivost jsme byli vyhnáni z ráje - a pro netrpělivost se tam nemůžeme vrátit

Začínám citátem Franze Kafky, při jehož opisování jsem se dopustil závažného přeřeknutí, napsal jsem totiž: se sem nemůžeme. Opravil jsem podle původního, přesto i ten druhý, nechtěný, plnoplatný smysl ponechávám.



Nejdříve zveřejňuji 2 ukázky zájmu o téma Duckrabbita až v Jižní Koreji, když upozorňuji, že v případě položky první se jednalo o animovaný gif, takže případný divák měl vyčkat u shlížení tohoto exempláře na pohyb.

Pak tu mám ukázku podobného zájmu o Duckrabita v o něco méně vzdáleném Singapuru, tam dokonce existuje celý Duckrabbití dům.



Jako bych mohl uvádět i další ukázky obdobných aktivit, například anglosaských, které z jejich původního stavu statického jsem obdobně jak ten Jihokorejec z úvodu pro mentálně pasivní diváky aspoň je rozeskákal v gifu.



Zbývá mi se ještě stručně vrátit k oné pasáži ze včerejška o Duckrabbitovi a klasikovi pop-artu Jasperu Johnsovi, dodatkem, že on svou grafiku nazval pouze Duck, nikoli Duckrabbit, a pokud se máme v obecné praxi chápání řídit názvy věcí, potom Jasper Johns použil jeho motivu spíše v tradici, či asociaci, pohádkového Plaváčka a nebo kachničky známé z užívání jako šidítka k odvracení pozornosti při večerních vanových koupelích batolat.
Víc a víc si tedy myslím, že v souvislosti s nedakonickou příležitostí mám právo na pastiš fotografií.

Na nějaký čas v psaní těchto duckrabbitích blogů skočím, budu se tomuto tématu věnovat nějak jinak.
Například psaním náborových povídek, poněvadž teď musí být mou zásadní snahou shánění, obesílání a zajišťování účelu vhodných autorů, zatím jsem stihnul dostat alespoň jakýsi příslib toliko od jedné.
Co se týče oněch zmíněných náborových povídek, napsal jsem již dvě - v účelu jsou sice úspěšné naprosto málo, přesto si dovolím jejich odkazy.

Na sám závěr si nechávám záležitost ze včerejška, tedy z dnešní noci, vážení, zadal jsem si v obdobném duchu těch již zmíněných povídek obdobný náborový inzerát.


Datum: 12. 4. 2013
Předmět: Odpoved na inzerat v seznamce Lide.cz
Odpověď na Váš inzerát podaný 12.04.2013
Text odpovědi:
Ahoj a co se ma stat

Datum: 13. 4. 2013
Předmět: Odpoved na inzerat v seznamce Lide.cz
Odpověď na Váš inzerát podaný 12.04.2013
Text odpovědi:
a co se má stááát???

To se ví, ihned se mi z jejich nudy nazpátek ozvali dva ze zdejších domorodců - takoví ti zde průměrní, vždy při všem jenom čumilové, kterým naprosto nedochází, že o všechno budoucí, včetně i toho zázraku jako miráklu, je se třeba přičinit.
Natož aby tušili, že si takto zkouším a dokládám, že další věc, která v civilizaci funguje zcela běžně, zde v mentálně zaprděné domorodině není možná: totiž samozřejmé věcné fungování oné komunikační teorie o vskutku lidské kooperativnosti, která pojednává o šesti krocích a nebo šesti stupních - víte, co? … Račte si i tohle sami prožít! Nebo vyhledat…

Pokud se mi ozve na inzerát ještě kdosi další, takové rarity nazpátek mi došlé, postupně sem budu docházet připínat.



.

tak toto je fakt mazec - jak článek, tak duckrabbit

12. dubna 2013 v 11:04



tak toto je fakt mazec - jak článek, tak duckrabbit
tak toto je fakt mazec - jak článek, tak duckrabbit
tak toto je fakt mazec - jak článek, tak duckrabbit

Label artwork, Duckrabbit, by Simon Cunningham

Pojetí Duckrabbita Simonem Cunnighamem známe již z minulého článku ze včerejška, obdobně již pár dnů dizajn etiket i samu existenci amerických piv značky Duckrabbit. Prezentovaná ničemu nesloužící láhev, tedy věc, připravená pouze pro exhibování sebe sama - jak má takovýto realismus daleko od intelektuální účelnosti maleb plechovek tomatové polévky, arciděl Andy Warhola…
Pokud kdo pochopí tento detailní rozdíl autorské zodpovědnosti - pak snad bude souhlasit s postupně stanovovanými eliminačními kritérii, co, nabídnuto, příští rok k vystavení v nedakonické nádražní čekárně může obstát, a co tedy ani z nouze o exponáty ne.

Nechť se různí ti chytrolíni tedy nemýlí: nedakonická nádražní čekárna se těch pár dnů nebude nacházet na nějaké kreténní provinční periferii, a aby čímsi takovým nebyla, klidně, přes všechny přípravy dostatečně předem, může zůstat po celou tu dobu stejně nekonečně zamčená jako ty dlouhé roky předtím.



Obdobně do Nedakonic v příštím roce neurčená jsou různá jiná ilustrativní zpodobení Duckrabbita, jakéhokoli způsobu i vnějšího vzhledu - včetně mystifikací, a nebo naopak zcela realistických výsledků druhu například zpodobení reálného duckrabbitího páru fotoreportérem BBC někde na safari v Africe.

Jak se tomuto tématu dlouho věnuji, a poslední měsíc velmi intenzivně, naprosto jsem netušil, nikde nenarazil, jak je mi argument pro oprávněnost mých výběrových kritérií nevzdálen - a že se mi zjeví způsobem pro mé téma přímo stylovým: koincidencí jungovského druhu, odpoledne, znenadání, když dopoledne předtím v souvislosti s dotyčnou uměleckou lahví jsem si vzpomenul na zaujatou zodpovědnost Andy Warhola.

Cosi jsem si do googlovského vyhledávače zadal, cosi náhodného, mám dojem, že jsem vyťukal vyvolávku duckrabbit image, zkusil jsem si dnes teď ihned znovu, ne, tak tahle citýrka to včera nebyla.
Zadal jsem tedy, potvrdil enterem - a stroj na mne vzápětí vyplázl jazyk ve formě naprosto nečekaného avataru, ukázky, po jejímž rozkliknutí se přede mnou objevilo jméno Jasper Johns, a cena kusu v dolarech tři padesát. 3,50 $!!!!!!!!


Já, který již roky v dobrém svědomí spávám pod americkou vlajkou mého vlastního pastiše jednoho z nejznámějších děl tohoto klasika amerického pop-artu, bych si mohl, čistě hypoteticky, opatřit dílo kohosi takového, za pouhých 70 korun!?!
Naprosto jsem přestal uvažovat, mozek se mi zúžil na jeden jediný vjem, jak jsem si současně uvědomoval: Který mazal se tu prostřednictvím, či dokonce zneužitím, vydává za alter ego klasikovo, kdo si jménem přisvojuje takovou existenci, když její pravý nositel už musí být roky mrtvý, ale náhle jsem naprosto vůbec nic nevěděl o pravém Jasperovi J., takže jsem si kliknul do wikipedie, kde na první mrknutí jsem zjistil, že zhruba před týdnem byl klasik ještě živ.
A aby tedy nebyl, když přece já byl puberťák, a on, už vyhlášený, jen o pár roků starší, paralelně koexistoval tam mořem se mnou, báječná léta šedesátá, jsem vděčen, rád, závidívám si, že jsem v nich občas s plným vědomím účastnosti žil!


Předešlý údaj o našem stále trvajícím paralelním žití mě zklidnil opět k běžně mé rozumné pozornosti, co mě vzrušilo, prohlédnul jsem si uvážlivě znovu, inu, nabízená suma v jakési aukci odpovídá částce 3,500 $ za jeden exemplář z 250 autorem rukopisně podepsaných víceméně stejných kusů série.
Ale co na dotyčném obrázku, i přes jeho mi nedostupnou cenu, vidíme, je pro stanovování nedakonických kritérii důležité, a proto ke studiu poskytuji týž unikát v dostatečně zmenšené verzi.


Co Jasper Johns na obrázku zpodobnil, nebo co mínil, se zaručenou přesností prozatím nečtu, nepřečtu - ale interpretovat mohu, poněvadž viděné má na mne jednoznačný asociační vliv.
List s kresbou Duckrabita je papírem, jehož pozadím je cosi, co mi připomíná vlny. Tedy vody řeky času, pradávný pocit vyjádřený dávným filozofem Hérakleitem, že vše plyne. Klukovské lodičky z kůry na vlnách potoka, podzimní listí na vodě v náladách japonských haiku. Tedy cosi jako zpodobení iluze trvalosti času, jak by vyjádřili mistři středověké malby.
V souvislosti s Wittgensteinovou větou: vlastně zdvojená iluze podmínek sebevědomých jistot našeho vnímání zdánlivé skutečnosti současně.
A pokud ne, a já se ve svém výkladu mýlil , a zatím jeho, Jaspera Johnse, poselství nechápu, přesto platí, co jsem si dneska zapsal do deníku o mém dnu včerejším:
[11.04.2013, 17:05]
Ať jdu kamkoli,
vždy narazím na příkop.
Poslední? To hrob.
.
Pravá myšlenka?
Náhlý záblesk celého
nitra, ty chytrá…
.
Hned čerstvounce ráno jsem zkorekturoval duckrabbití povídku a dal ji na Písmáka.
Pak složil dohromady další dukrabbití blog.
Poté už jenom odevzdaně, sice s maličkými kroky naproti, čekal na nápad.
Až jsem dopsal obě povinná haiku, napadla mě fotografie 2 lidí sedících těsně vedle sebe třeba na lavičce v parku s maskou na hlavě s nápisem DUCKRABBIT. A pod ní pak v expozici položená na podlaze ta původně jedna společná krabicová maska, teď už na dvě půlmasky DUCK + RABBIT od sebe brutálně odtržené.
Je pojem nedělitelný, či ne?
Je ono Duckrabbit vůbec pojem???


Koukám se, čtu si po sobě, a zjišťuji, že ještě něco jsem o včerejšku zapsat zapomněl: totiž mé předsevzetí, že až se dny prosluní, tedy nejdřív snad příští týden, až po 30 dnech konečně, aniž se mi však po vnějším okolí stýská, opustím kosmickou stanici mé samoty, nechám si vytisknout na nějakou nepromokavou čtvrtku siluetu duckrabbita, dojdu s ní ke zdejší řece, položím ji opatrně celou plochou na vlny - a i s jejím čeřícím se okolím vyfotografuji.
Pokud se bude ve výsledku jednat o totéž, co již mínil a vyjádřil Jasper Johns, nevadí, vytahovat se nebudu - pokud však tuhle zenovou náladu minul, po vytištění na plátno budu mít jeden další witgensteinovsky obzvláště hodnotný exponát na tu sebou samým připravovanou nedakonickou duckrabbití výstavu.



.

Duckrabbitovou subkulturu neznám ... ta vysoce intelektuální má v čechách hluboké kořeny.

11. dubna 2013 v 11:54



Duckrabbitovou subkulturu neznám ... ta vysoce intelektuální má v čechách hluboké kořeny.
Duckrabbitovou subkulturu neznám ... ta vysoce intelektuální má v čechách hluboké kořeny.
Duckrabbitovou subkulturu neznám ... ta vysoce intelektuální má v čechách hluboké kořeny.


Čechy, Čechy, vždy s velkým Č - vzpomeňme si s příležitostí, co podotknul Wittgenstein o gramatice.
I mínění o oněch hlubokých kořenech čehosi bych v takové souvislosti v elánu poněkud amputoval.

Jazykový původ úvodního obrázku, symbolu všeobecně v dotyčném prostředí čehosi známého, nejsem schopen rozlišit, podezříval jsem Dánsko, popřípadě Holandsko, ale v googlovském překladači s takovým odhadem neuspěl.
V každém případě soudím, že se účelem jedná o nějaký reklamní prostředek, v restauraci, před řeznictvím, stříbrnictvím, prodejnou džín, nebo tak.
Zveřejňuji ho jako doklad tradice Duckrabbita jako všedně živé. Kdesi jinde, mimo ty zdejší hluboké kořeny, to se ví.


A musím rozlišovat mezi stálým viděním určitého aspektu a ˏvysvitnutím´ určitého aspektu.

Zveřejňuji poznovu tuto základní Wittgensteinovu větu, abych se ptal: čím objekt Simona Cunninghama rozvíjí nebo přestupuje tuhletu prvotní myšlenku?
Dokonalým preparátorským zpracováním? Dokonalou adjustací například? Nějakým domýšlením alespoň nějakého původního intelektového detailu?
Já mám za to, že Simon Cunningham pouze přepsal s jistou řemeslnou zručností cosi původní z plochy do prostoru, vytvořil hezkost pohledného objektu. Ano, mnohem hezčího a divácky líbivějšího nežli se kostrbatě jevila předloha původní.

Z nouze o artefakty intelektově zdárnější, bych jej samozřejmě do připravované nedakonické expozice zařadil - neboť, obávám se, že roztodivných účastnických nabídek toho druhu se objeví povícero, některé dokonce přímo opsané bez udání původu, a jiné zase v zevních druzích zhmotnělého onoho veselého vtipkování druhu domorodých televizních estrád.
Což již souvisí s mnou už obdobně vysmátými těmi vysoce intelektuálními hlubinnými kořeny.


Vzhledově je jedná o věci opravdu dokonalé, o něco jako dizajn špičkových motorek.
Vzhlednost absolutně výstavní.
Vycizelovaná detailnost - jak na obraze nějakého dávného holandského středověkého mistra.

Ještě k tomu polednímu vašemu vzkazu -- jéjej, tady je absolventů uměleckých škol, to neznamená, že jsou kvalifikovaní -- třeba hned ten Wittgenstein: neměl filozofickou fakultu, a jaký to byl filozof... Já tou kvalifikovaností myslel trochu jiné predispozice - Wittgenstein kdesi poznamenal, že v našem jazyce je skryta celá mytologie. Většina tady okolo žvaní, aniž by cokoli takového tušila. … On ten Wittgenstein má ty jeho věty hodně prožité - a tak se vracím opět k tomu kvalifikovanost.
Já se jenom děsím, že by se mi v těch Nedakonicích objevili s jejich verky někteří, kterým pro tu neprožitost věcí, nekvalifikovanost, říkám ilustrátoři.


Pokud snad někdo začne/bude po této ukázce dštít na mne, že úplně stejně zneužívám lákavosti vnější vzhledu ke vzbuzení zájmu, potom stručně odpovídám: ano, obdobně cynicky záměrně. Ovšem s rozdílem, že v účelu co neúčinnější demonstrace nebo příkladovosti: formule jednoho z rozřaďovacích kritérií, které budou platit v případě do světa mnou nabízené nedakonické duckrabbití příležitosti. S tématem opravdu velmi úzkým.



.


POSTUPNÝ SEZNAM BLOGŮ NA TÉMA DUCKRABBITA

9. dubna 2013 v 16:54



ABY PŘÍPADNÉMU ZÁJEMCI BYLO SROZUMITELNÉ, JAKÝMI AKTIVITAMI LZE DOJÍT K VÝSTAVĚ NA TOTO TÉMA: V ROKY ZAVŘENÉ NÁDRAŽNÍ ČEKÁRNĚ NA NÁDRAŽÍ V NEDAKONICÍCH U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ.
S DATEM ZAHÁJENÍ 28. ČERVENCE 2014.











.


v tomto případě se bude jednat o symbolickou částku

9. dubna 2013 v 10:16 | v tomto případě se bude jednat o symbolickou částku



v tomto případě se bude jednat o symbolickou částku
v tomto případě se bude jednat o symbolickou částku
v tomto případě se bude jednat o symbolickou částku

Když našinec cítí, že hmotný klíč od výstavy je již na dohled, o to s větší lehkostí i osvobodivostí mysli se může vrhat do oceánu klíčů interpretačních, kterých vždycky bývá mnohokráte více nežli dveří, do zámků jejichž komnat se takové klíče používat náleží.
V každém případě se jako součást nedakonické výstavy někde objeví tato dopravní značka, která v příslušných zákonných vzhledových verzích varuje: někdy před dobytky; jindy před jeleny.
Poněvadž i před duckrabbity musí být varováno, komusi předem na ně nepřipravenému totiž mohou po stránce mentálního sebevědomí hodně i nevratně ublížit.


Jako příští ukázku dalších možností pouze ilustračních variant Wittgensteinova znaku přináším kompozici vytvořenou z lahví od piva. Když opodstatňující její významnost je pouze omluva jejím vznikem z prázdných pivních lahví s etiketami značky DuckrabbitBeer.
Přesto by mohlo být pro někoho ze čtoucích inspirativní, v příštích časech sklizní všeho možného vytvořit třeba na ploše trávníku městské zahrady kompozici Duckrabbitovy hlavy například v arcimboldovském manýristickém stylu - samotný císař Rudolf II. by z takovéhoto řešení byl jistě potěšen. A bylo-li by doplněno i písemnou dokumentací, pak obzvláště.
Představte si i třeba dokumentující fotografii do tohoto obrazce zhloučené skupiny lidí, školních přezůvek, válců balíků obilní slámy na širém poli roztáhlém až k blankytnému obzoru.


Třetí dnešní ukázka může na mnohé zdejší neurotiky působit brutálně, popřípadě morbidně. Ale, pozor, vždy záleží jen na mravnosti toho, jenž obdobné nekrofilie zprostředkovává - vzpomeňme jenom při této příležitosti na dávného Aristotela, s jakou uznalostí se v příslušné pasáži jeho Poetiky vyslovuje o krásnu zpodobování lidských mrtvol a mršin zvířecích.
I tohleto zbavení vnějšna, ukázání principu čehosi na maso a kost, a znovusložení mrtvého do výsledku čehosi živého, onen princip fénixovský je zde nutno ocenit. Ve výsledku se jedná o kachnokrálíka, se snahou alespoň přiblížit se ve vzhledu výsledku původnímu obrazci. S pomocí čtyř králičích čtvrtek a dvou kachních stehen by bývalo bylo snad pro výsledný zdar obrazce vhodnější.

Proč se hádat, viďte, vždyť potom lze i takovýto nedůsledný dílčí výsledek v troubě do líbezné chuti vypéci.


I když ne v normě mého očekávání příspěvku ve wittgensteinovské věci, zveřejnil jsem - poněvadž na principu masa jako tělesnosti mám již pár dnů vymyšlen můj artefakt, jenž bude se dít v průběhu celé doby nedakonické výstavy.
Což zdůraznil jsem písmem před případnými kradeči nápadů oprávněně obzvláště hlasitě.



Všechno související jsem již hned ráno umístil na fejsbuk - nikoli snad s primárním záměrem nějaké pýchy. Nýbrž jako svého druhu lákadlo, past a lest, a taky co by prosbu, aby tací, kteří až sem zrovna dočetli, ihned vstali, jejich zájem převyhýbkovali na odkaz http://www.facebook.com/pages/Duckrabbit-jeho-stopy-ve-ve%C5%99ejn%C3%A9m-intelektov%C3%A9m-prostoru/297563737043955?skip_nax_wizard=true .
Neboť čím vícekrát se tam lajkne, tím dříve se Duckrabittův facebook rozjede k všeobecnějšímu užitku.



.



pro nedočkavost se jiní nedočkají ráje - aneb dobrá zpráva

8. dubna 2013 v 15:36



> Datum: 08.04.2013 13:48
> Předmět: Fw: VB Nedakonice, čekárna -zapůjčení
>
Dobrý den,
na základě Vaší žádosti o zapůjčení nebytového prostoru ve výpravní budově v žst. Nedakonice- čekárny Vám sdělujeme:
České dráhy, a.s. mohou zapůjčit nebytové prostory k neziskové činnosti pro účely sociální, humanitní, vzdělávací, vědecké a tělovýchovné za cenu ve výši provozních nákladů spojených s pronajatou nemovitostí - v tomto případě se bude jednat o symbolickou částku. I proto je nutné zaslat žádost s uvedením kontaktních informací - tj. jméno a příjmení, adresa, rodné číslo budoucího nájemce, který bude po dobu konání výstavy zajišťovat pořádek, bude zodpovídat za nezávadnost vystavovaných exponátů a po ukončení výstavy zajistí předání NP.
Další možnosti pronájmu navrhuji projednat osobně.
Bc. Ivo Horák
RSM Olomouc | Úsek obchodu a servisu


Případní zájemci se tak mohou začít připravovat - a s jejich výsledky, díly na téma Wittgensteinova znaku, se i postupně hlásit. Oznamovat.

Tedy nejdříve ukázkou fotografické nebo písemné dokumentace jejich výsledku - nakolik vyhověli kritériím i tématu.

Na adresu, dejme tomu, duckrabbit@seznam.cz , například.



.

A musím rozlišovat mezi stálým viděním určitého aspektu a ˏvysvitnutím´ určitého aspektu.

7. dubna 2013 v 13:49

A musím rozlišovat mezi stálým viděním určitého aspektu a ˏvysvitnutím´ určitého aspektu.
A musím rozlišovat mezi stálým viděním určitého aspektu a ˏvysvitnutím´ určitého aspektu.
A musím rozlišovat mezi stálým viděním určitého aspektu a ˏvysvitnutím´ určitého aspektu.


Jak známo, 30 dní teď žiji v samotě, a pokud se kdo celou tu dobu jen s Duckrabbitem stýká, začne duckrabbitem vlastně být a taky proto duckrabbity vidí ve všem - rád jsem takovým příkladem na výstrahu posloužil.


Ač oba tyto obrázky vznikly na téma původní Wittgensteinovy kresby, svého druhu znaku, a následně pojmenováním slovem, je mezi nimi zásadní rozdíl - třebaže oba jsou svou podstatou ilustrací.
Blíže k wittgensteinovské prvotnosti má obrázek levý, a uznal bych jej za exponát míněné výstavy, neboť je ilustrací znaku, druhou variantu již ne: když je monstrem, křížencem, mutantem, koláží, hybridem - tedy již ilustrací slova, a tedy odvozeninou - a takto do Nedakonic se přihlásit nejde.
Pokud kdo míní, že takovýto repertoár je nepřekonatelně omezený, i hned přispěchávám příkladem z mého vlastního zdroje, takže se jedná prvotním vzhledem o cosi manuálně zcela nezvládnutého, nejen proto, že ani tu nejjednodušší figurku podle předlohy nakreslit nesvedu.
Přesto předpokládám, že i tahle nedostatečnost k pochopení principu postačí.


Původní Wittgensteinův znak vznikl sloučením dvou předchozích dílčích znaků.
A pokud kdesi mluví o slovu jako o čemsi, co obsahuje celou naši mytologii, dovolil jsem si svým příkladem souhlasit.
Využil jsem příležitosti praxe, v níž se znak nepůlí takříkajíc svisle na původní kachnu a králíka, nýbrž se znak dělí na díly jako věc. Navracím se tedy k tradici staré nejméně 4 000 let, nazývané ve starém Řecku jako symbolon. Známá je rovněž z tradice pohádek a mýtů, v níž kterési třeba otec rozdělí jistou věc na dva díly, dá synům, ti vnukům, a teprve až se ty dvě již zcela neznámé si osoby potkají a dají dohromady dva díly téže věci, tak potom … potom … je jim třeba umožněn vstup k pokladu.

Z původního významu takto rozděleného na principu věci již nikdo snadno neodhadne prvotní podobu - jak by to měl snadné v případě náhodného zisku plošné ilustrace naznačující případnou hlavu smyslem králičí.

Co je to za odznak?
Svaté Trojice?

(BXG) B OSTON, MAY 10_TROUBLE AS POOR PEOPLES´MARCH START_Joseph Mlot-Mroz, self-styled Polish Freedom Fighter from Salem, Mass., scuffles wit unidentified Negro in Roxbury section as Poor People´s march on Washington got underway. Minutes later Mlot-Mroz was stabbet in his automobile as he fled the area. He was taken to hospital where his name is on the danger list from a stab wound in his side. (AP WIREPHOTO) (fcc61210WCC) ´68 (See BX7 and BXB)
(BXG) BOSTON, MŮŽE 10_TROUBLE je špatná PEOPLES'MARCH START_Joseph Mlot-Mroz, samozvaný polský bojovník za svobodu ze Salemu, Massachusetts, rvačky vtip neidentifikované Negro v části Roxbury v březnu chudých lidí je na Washingtonu rozběhl. O pár minut později Mlot-Mroz byl stabbet ve svém automobilu, jak utekl oblast. Byl převezen do nemocnice, kde jeho jméno je na seznamu nebezpečí z bodné rány v jeho boku. (AP WIREPHOTO) (fcc61210WCC) '68 (viz BX7 a BXB)


Pokud si chcete související citát z Gombrichovy knihy přečíst, stačí pouze obrázek uložit…



.

mám z toho nápadu radosť a som zvedavá

6. dubna 2013 v 11:02



mám z toho nápadu radosť a som zvedavá na cestu Vášho Duckrabbita
mám z toho nápadu radosť a som zvedavá na cestu Vášho Duckrabbita
mám z toho nápadu radosť a som zvedavá na cestu Vášho Duckrabbita


Předvčírem jsem k účelu popularizace Duckrabbita mezi zdejšími kmenovými domorodci založil tuhletu diskuzi s odkazem
Obdobně jsem ke stejnému misionářskému účelu založil i jakousi komunitní stránku Duckrabbitovu, a to s odkazem
Musím dodat, a zejména zvýraznit, že obojí tyto na případné zájemce nastražené pasti, dosud nikoho zájem neulovily, takže s takovou sotva nasbírám i těch 30 povinných lajků, abych s nimi mohl třeba jen popostoupit v rozšíření svých správcovských oprávnění.


Každý, kdo, jak se říká, svede chytit holužna, mám dojem, ihned se ocitne v oblasti významů Wittgensteinovy věty vysázené ve Filozofických zkoumáních nad obrázkem Duckrabbita - pro ty, co do posledního vagónu tohoto mého duckrabbitího vlaku nastoupili teprve dneska, pro ty ji zopakuji, neboť zdejší domorodci by si ji měli připomínat každý den:

A musím rozlišovat mezi stálým viděním určitého aspektu a ˏvysvitnutím´ určitého aspektu.

Pokud respektujeme tuto sentenci, nejdříve se zúčastníme hry kachna nebo králík, technikou holužnu transformujeme naše pojetí jako srozuměni, rozumění, a nebo také čtení, z plochy do prostoru - ke zcela jinému zážitku. Ono Wittgensteinovo předešlé vidění objektu ve významu duckrabbita se tak změní v to jen pouhé vysvitnutí.
Poněvadž teď obdobně špoulíme náš zrak jako v předešlém levopravém případě.
Proto je namístě otázka, která v žádném případě netrápí zdejší domorodce, a jež zní: co vlastně vidíme, jaké tedy něco, když něco vidíme? Jaký vlastně vidíme les, když vidíme les.
Takový, dejme tomu Thajec, odchází rovněž každé ráno zcela běžně a samozřejmě do lesa, na houby, přidávám - zatímco my pojmenováváme naše vidění jím viděného lesa již pralesem.
Nebo nějaký pouštní nomád zvyklý na ohromují lesní dojem několika palem pohromadě, jak by si připadal, kdyby se rozhlížel a viděl uprostřed našeho smrčí a borovic?
Jak bychom my byli na nomádově místě vděční, že po hekatombách pouštního písku konečně vidíme něco čerstvě zeleného, a osvobodivě bychom i my vzkřikli: Les!!!

Co vidíme? - tak mohla znít jedna kvalifikující, popřípadě rozřaďující, otázka vůči každému z případně přihlašovaných exponátů míněné nedakonické duckrabbití výstavy - paradoxy vidění celku jako části.


To, co vyhlíží jako exponát již vyrobený podle našeho předchozího kriitéria, takto viděn, dokonce jako svého druhu ten shrnující aspekt, ničím takovým, samozřejmě, není. Je čímsi jako součtem pohledů skupiny dětí zhruba čtyřletých, kterým byl zadán úkol vidět na obrázku před nimi kachnu.
Suma zachycuje těkání drah jejich identifikujících pohledů, jejich četnost upřenou na zásadní identifikační prostory.
Zápis ohmatávání zřeného zrakem.
Příklad prohlížecí vzoru změřené očí tracker. Červená označuje dlouhé a časté fixace. Tento prohlížeč vnímána pouze na "kachna" interpretaci. Naše hlavní zjištění jsou zatím: Děti si osvojují základní znalosti, pro které obraz může být dvojznačný, v stáří kolem 4 let.
Marina C Wimmer.
I takto lze odpovědět na otázku, co je to, jak vidíme, les.



Zde nabízím dvojí vidění téhož - se zajisté jinými výslednými percepčními výsledky; stačí jen sledovat a rekonstruovat předešlé vlastní zážitky.
Dokonce i oproti stavu holužnu jiné, třebaže obdobně zmnožené.

Proto jsem včera ráno vyrobil takovou hříčku, takový vzkaz demonstrantům, účastníkům nedělní odpolední manifestace na Václavském náměstí. Takovou cosi jako pobídku, aby dobře, tedy přesně, viděli to, co na místě vidí, jakož i vidívají každý svůj všední den.


Jak je obvyklé při takovýchto pouličních srocováních mas, stává se kdosi při nich improvizovaně vůdcem davu - kéž by si zdejší domorodci vybrali v neděli na staroslavném Václavském náměstí za cosi takového Duckrabbita!!!
Jak je obvyklé při takovýchto pouličních srocováních mas, stává se kdosi při nich improvizovaně vůdcem davu - kéž by si zdejší domorodci vybrali v neděli na staroslavném Václavském náměstí za cosi takového Duckrabbita!!!



.


po krátké konverzaci však policista odcházel potřásaje hlavou a mumlaje

5. dubna 2013 v 11:44



po krátké konverzaci však policista odcházel potřásaje hlavou a mumlaje. To tedy nevím, kam ho zařadit
po krátké konverzaci však policista odcházel potřásaje hlavou a mumlaje. To tedy nevím, kam ho zařadit
po krátké konverzaci však policista odcházel potřásaje hlavou a mumlaje. To tedy nevím, kam ho zařadit


NE, TAKTO DUCKRABBIT SKUTEČNĚ NEVZNIKL!!!



Ovšem takováto autorská řešení (neboť ve Wittgensteinově smyslu analogie - a v mém druhotném použití původního již tautologie) jsou pro účely té případné příští nedakonické výstavy naopak zejména žádoucí.




.



již z prvních mailů nazpátek lze úspěšně hádat

4. dubna 2013 v 11:51



již z prvních mailů nazpátek lze úspěšně hádat, jak můj nápad ve výsledku dopadne
již z prvních mailů nazpátek lze úspěšně hádat, jak můj nápad ve výsledku dopadne
již z prvních mailů nazpátek lze úspěšně hádat, jak můj nápad ve výsledku dopadne

> Datum: 03.04.2013 17:16
> Předmět: RE: Prosím vás, do organizační kompetence které/čí mailové adresy
>
Nedakonice jsou ve správě Českých drah, a.s. tj. budova, perony a koleje jsou ve správě SŽDC.
Za SŽDC: V.Brzek

> Datum: 04.04.2013 07:36
> Předmět: Re: Odp: Prosím vás, do organizační kompetence které/čí mailové adresy
>
Dobrý den,
Váš požadavek byl předán na majetkové odd. Bc. Horákovi. Obracejte se pro to dále v této záležitosti na něj.
kontakt: Bc. Horák -vedoucí maj. odd.
tel.: 972741850
S pozdravem
Alena Janečková
RSM Olomouc | Vedení RSM

> Datum: 04.04.2013 08:22
> Předmět: Pronájem čekárny v Nedakonich
>
Dobrý den pane Toman,
dostal se ke mě email s Vaší žádostí uspořádat výstavu v uzavřené čekárně ve výpravní budově Nedakonice. Pronájmy v této oblasti mám v rámci ČD, a.s. na starost já a z tohoto důvodu prosím o komunikaci se mnou. V emailu bohužel nebyl uveden Váš telefon, abychom jsme se mohli o možnosti pronájmu konkrétně domluvit. Poprosím tety o zavolání nebo o tel. kontakt na Vás a domluvíme si podrobnosti.
Děkuji za Váš zájem a jsem s pozdravem
Romana Rabenseifnerová
RSM Olomouc | Úsek obchodu a servisu

Je to jako v tom slovenském pamětnickém vtipu: V časných ranných hodinách naša partyzánská jednotka Jánošík vstúpila slávně do vesnice. Před konzumom sa strhla s Němcami bitka o velocipéd. Predné kolo je celé v našej moci, zadné kolo je už takmer v našej moci. O šlapadlá se eště bojuje…
Klíč!
Všechno příští je odvislé od klíče ke dveřím jedné naprosto zapomenuté a roky nepoužívané nádražní čekárny!!!
Je snad třeba ještě nějaký lepší vysvětlující příklad pro stav okolí, jenž roky nazývávám veřejná genocidní zločinnost?
Klíč. Kousek opracovaného železa.
V intelektuálních disciplínách blízkých Wittgensteinovým definicím se klíčem nazývá kód.
Tedy způsob nebo metoda nutná pro otevření, nebo uchopení, či chápání, toho kterého dotyčného tématu.


Včera jsem měl dobrý den - odkudsi z hlubin internetu na mě nudou ze zapomnění zívlo, co neznal jsem, nevěděl.
První Wittgensteinova kresba Duckrabbita, ta vůbec nejpůvodnější, autentický záznam nejprvotnějšího nápadu. Proto ji zprostředkovávám ve stejném znění, bez úprav - jak mi ji do mé louže poskytl oceán internet.




Zatímco já se skrzeva klíči do zamčené nedakonické nádražní čekárny se svým duckrabbitím ringšpíglem nedostanu, v civilizaci se jeho znamením krásné holky tetují, obnažují se kvůli němu, ale tady, v této gubernii žravého blbství, by ti ke zdaru nepomohl ani kulomet, tys to tam taky, Josefe Mlot-Mroze, tam u vás taky nemíval lehké, příště povyprávím, proč tě, kvůli čemu, takhle i škrtili.




.


nápis na tričku: stejné údaje, odlišný výklad

3. dubna 2013 v 19:06



nápis na tričku: stejné údaje, odlišný výklad
nápis na tričku: stejné údaje, odlišný výklad
nápis na tričku: stejné údaje, odlišný výklad




Ceci n´est pas un canard
To není kachna




DUCK RABBIT (BLACK)
Králík kožešina, laminát a dřevo
90 x 90 x 120 cms
2005
2 / OBRÁZKY
GAVIN TURK
1 / VIDEO

Obří vejce potažené černou králíka bombardují umístěn na podstavci dřeva cihlové odkazu na Meret Oppenheim, René Magritta, Constantin Brancusi, Piero Manzoni, Carl Andre a Joseph Beuys.

Artist:
Kathy Temin
Název:
Duck Rabbit Problém
Datum výroby:
1998-2001
Medium:
syntetické kožešiny
Credit Line:
Chartwell Collection, Auckland Art Gallery Toi o Tamaki, 2004




> Datum: 03.04.2013 12:26
> Předmět: RE: Prosím vás, do organizační kompetence které/čí mailové adresy
>
Dobrý den,
SŽDC spravuje jen ostrovní nástupiště a rozvodnu. Samotná budova je v majetku Regionální správy majetku, tedy Českých drah.
S pozdravem a přáním krásného dne
Jakub Ptačinský
tiskový mluvčí

> Datum: 03.04.2013 13:03
> Předmět: Odp: Prosím vás, do organizační kompetence které/čí mailové adresy
>
Dobrý den,
VB Nedakonice patří RSM Olomouc
S pozdravem
Alena Janečková
RSM Olomouc | Vedení RSM

> Datum: 03.04.2013 13:06
> Předmět: Odp: Prosím vás, do organizační kompetence které/čí mailové adresy
>
Dobrý den, pane Tomane.
Staniční budova v Nedakonicíchje majetkem Českých drah. Od přechodu na dálkové řízení provozu na tratiBřeclav - Přerov je tato budova již několik let neobsazená zaměstnanciČD ani provozovatelem dráhy, státní organizace SŽDC. Budova je uzavřenavčetně čekárny a pokladen.
S pozdravem
Kateřina Šubová
tisková mluvčí
České dráhy, a.s., Generální ředitelství
Úsek náměstka GŘ pro obchod a marketing | Tiskové oddělení
Jeremenkova 231/9, 779 00 Olomouc

> Datum: 03.04.2013 15:29
> Předmět: Re: Odp: Prosím vás, do organizační kompetence které/čí mailové adresy
>
Pane, Tomane.
Napište prosím mail, zvážíme,kterého oddělení, kolegy se problematika bude týkat.
Děkuji.
S pozdravem
Kateřina Šubová
tisková mluvčí





.








Pak jsem se dozvěděl, že vážně onemocněl a předčasně zesnul.

3. dubna 2013 v 10:08



Pak jsem se dozvěděl, že vážně onemocněl a předčasně zesnul.
Pak jsem se dozvěděl, že vážně onemocněl a předčasně zesnul.
Pak jsem se dozvěděl, že vážně onemocněl a předčasně zesnul.


WX2) WASHINGTON, JULY 1 - HOSE PLAY - Jozef Mlot-Mroz of Sale, Mass., who decided to picket the Soviet Embassy in Washington yesterday on the fourth anniversary of the Poznan riots, insisted on walking post in the embassy driveway. After he was asked to leave, and didn´t, an embasy employe who was watering the area, squirted his garden hose on him and Mlot-Mroz retreated with a smile. Police who arrived warned him that D.C. law allows no picketing within 500 feet of any embassy. Photo by Washington Pos Photographer Charles Del Vecchio. (AP WIREPHOTO) (1j60700WxPst) 60
(WX2) WASHINGTON, 1. července - HADICE PLAY - Jozef Mlot-Mroz of Sale, Massachusetts, který se rozhodl demonstraci sovětské velvyslanectví ve Washingtonu včera na čtvrtém výročí Poznan nepokojů, trval na tom, chůzi příspěvek na příjezdové cestě velvyslanectví. Poté, co byl požádán, aby odešel, a ne, embasy employé, který byl zalévání oblast, stříkal své zahradní hadici na něj a Mlot-Mroz ustoupil s úsměvem. Policie, kteří přijeli ho varoval, že DC zákon nepřipouští žádné hlídky do 500 stop jakékoli velvyslanectví. Foto Washington Pos fotografa Karla Del Vecchio. (AP WIREPHOTO) (1j60700WxPst) 60


Jak jsem již předeslal dnešním mottem jak na nějakém parte, včera večer jsem naprostou náhodou narazil na doušku v žánru P.S., v níž mě pomlouval takový jeden, co taky zavinil. Zde na větičku o smrti toho, jemuž jako režisérovi jsem oddramaturgoval tu poslední jeho divadelní inscenaci, po tamté teatrální listopadové Změně kostýmů už do žádné divadelní zkušebny nevhlédnul. Jediné, co po oněch třech rocích naší společné práce zbylo, je program k divadelnímu představení, z nějž jsem již několikrát citoval. Nebýt stávky, kterou jsme spustili, mohli mě tenkrát za něj na jaře 90. zavřít, Alšu Kubico, nikdo tě za tehdejší vyhazov o prázdninách 89. nerehabilitoval, a už ani nikdy na tomto světě nebude...




Kdyby Aleš žil, mohli jsme napřesrok na perónu nedakonického nádraží cosi duckrabbitího zinscenovat…




.


avšak policie si nevěděla rady s Josefem Mlot-Mrozem ze Saalemu, Mass., který stál v dešti na První Avenui, s americkou vlajkou

2. dubna 2013 v 9:15



avšak policie si nevěděla rady s Josefem Mlot-Mrozem ze Saalemu, Mass., který stál v dešti na První Avenui, s americkou vlajkou z falešných kamenů v levé klopě. Držel ceduli s nápisem:
avšak policie si nevěděla rady s Josefem Mlot-Mrozem ze Saalemu, Mass., který stál v dešti na První Avenui, s americkou vlajkou z falešných kamenů v levé klopě. Držel ceduli s nápisem:
avšak policie si nevěděla rady s Josefem Mlot-Mrozem ze Saalemu, Mass., který stál v dešti na První Avenui, s americkou vlajkou z falešných kamenů v levé klopě. Držel ceduli s nápisem:


Takových ještě bude, prorokuji do budoucna, překážejících z čiré hlouposti; jednak blbců, a naopak i velmi vytříbeně sofistikovaně, ve všech významech tohoto slova, dokonce i v takových, v nichž se třeba nepoužívává ani ve zdejších domorodých novinách.


Začínám tedy dnešní kapitolu po předešlém intermezzu, čím jsem původně mínil začít, tedy Duckrabbitem, který vypadá prehistoricky archetypálně jako nějaký ptakopysk.
Jako prototyp srostlice dvou různých významů, jako jakýsi klon, kde jsou ta všechna k charakteristice i popisu příslušně vhodná i odpovídající slova, nabídněte mi je, pro něž obdobné delikty i relikty přírody vzbuzovaly již zájem císaře Rudolfa II.
Pokud jsou podoba či vizuální vlastnosti Duckrabbita charakteristické čímsi takovým, poměrně zvyku neobvyklým, jistě pak žádného nepřekvapí typičtí obyvatelé slovácké vesnice Nedakonice oblečeni do jejich typických všedních krojů, tedy do oděvů, jež jsou podobnými kolážemi.
Intuice vybrala i z tohoto ohledu místo konání skvěle, inu, máme se v příštím roce ve slováckých Nedakonicích na co těšit!



Po postbolševický úpravách zcela zdevastované podoba vnějšího vzhledu budovy vystavěné původně v onom klasickém slohu cihlově červenavých monumentů císařskokrálovského ajzboňáckého eráru. Monstróznost ovšem ve stylu dnešním, jenž nezaslouží si použití označujících slov jiných, nežli například: hovada.
Pohled zachycuje stav, s nímž se setká příštího léta v čase okolo čtvrt na čtyři letního času cestující, přijedší do Nedakonic směrem od Uherského Hradiště.
Bude-li stát takto orientován k západu, nejzazší žlutý díleček po jeho případné pravici napovídá lokalizace venkovních toalet i domácky malé hospody.
Případný konzum se všeobecnějšími artikly se nachází od tohoto místa 100 metrů, ne-li míň.
Červené víno původem z hned vedlejší vesnice Polešovice se pije i při trachtacích na pražském Hradě.
Co si přát od pořadatele víc?

A co liší nora, ta fakt, strýcu, nebude?

Po krátké konverzaci však
policista odcházel
potřásaje hlavou a mumlaje.
To tedy nevím, kam
ho zařadit.


Židi jsou vrahové.
Komunismus je židovský.
Od začátku do Konce.
Potírejte komunismus.
Polští Bojovníci za Svobodu, Inc.



.


zahrnuje Josef Mlot-Mroz Salemu, trvalka anti-židovský křižáka

1. dubna 2013 v 14:22



zahrnuje Josef Mlot-Mroz Salemu, trvalka anti-židovský křižáka. Mlot-Mroz byl viditelný na nedávný protest shromáždění u City Hall Plaza,
zahrnuje Josef Mlot-Mroz Salemu, trvalka anti-židovský křižáka. Mlot-Mroz byl viditelný na nedávný protest shromáždění u City Hall Plaza,
zahrnuje Josef Mlot-Mroz Salemu, trvalka anti-židovský křižáka. Mlot-Mroz byl viditelný na nedávný protest shromáždění u City Hall Plaza,

Duckrabbití svět je přece jenom báječné místo - nemohl jsem pro účel dnešního motta najít krabici, v niž mám výtisk posledního mnou připraveného divadelního programu, z jakže už dávného roku 89., 17. prosince 1989 je datum poslední divadelní premiéry, na které jsem byl - no a v tom programu (až potom s hodně pozdějším autorovým svolením) jsem přetisknul báseň Miroslava Holuba ze sbírky Beton o demonstrantovi Josefu Mlot-Mrózovi ze Salemu v Massachusetts, který stál pevně s americkou vlajkou z falešných kamenů v klopě a policajti si s ním nevěděli radu při jakési demonstraci ještě v šedesátých letech.
Báječný prototyp pro mne čehosi věčného, jedna z věcí zásadních, která mi pomáhala zmáhat bolševika.
Dneska jsem tu připomínku čehosi výstředně mimořádného chtěl vsadit na úvod, nenašel.
Zato objevil na internetu zprávu jinou, podle níž (Ross Gelbspan, Globe zaměstnanců, 01/22/1991) Josef Mlot-Mroz ještě žil, dokonce proti něčem demonstroval, když já chodil na FAMU.
Pokud už snad tenhle muromec zemřel, pro mne ne, bude dál žít v mém světě živý, stejně jako třeba ten Ludwig Wittgenstein, se kterým jezdívávám po stejné železniční trati na trase Bohumín-Moravský Písek zastávka, dokonce jednou v životě až do Břeclavi, pokaždé tam i zpět.

July 30th, 2012 by William Ashton
Door on Astoria Bvld. ~26th Street.
The company's logo is theDuck Rabbit illusion.
Báječná země báječného Josefa Mlot-Mróze, v níž i obyčejné hajzlové dveře nabízejí občas optickou iluzi…

Ale budiž, žiju tady, ne, že bych nápady neměl, když takhle zrovna lelkuji, ale přede mnou je teprve hodně otročí práce s oním nedakonickým nápadem na příští rok, čeká mě opravdu dřina a otročina, neboť jsem se vydal opět do mentálního tupa, a jak můžete zřít z příští bilance - žádná, dokonce ani ta nejmizernější, veřejná podpora:


Odeslal jsem již další první mailové vzkazy: na adresu ministerstva kultury, na odbor kultury zlínského krajského hejtmanství - jakož i té paní redaktorce zoufalé úrovně Marii Reslové z redakce internetového deníku s názvem Česká pozice, nadepsané jako (a teď, Josefe Mlot-Mróze ze Salemu v Massachusetts, div se) informace pro svobodné lidi.


Takže jsem zahájil, abych vás obhájil, všechny 3, no tak dobře, 4: Duckrabbite, Josefe Mlot-Mroze, Ludwigu Wittgensteine, no teda i tebe, herečko Meg Ryan, všechny vás teď budu potřebovat.
Abych přemýšlel, a nebyl netrpělivý o výsledky … a tak žil.




.

??? je základní podmínkou jakékoli subkultury existence modly ???

1. dubna 2013 v 9:32



??? je základní podmínkou jakékoli subkultury existence modly ???
??? je základní podmínkou jakékoli subkultury existence modly ???
??? je základní podmínkou jakékoli subkultury existence modly ???

Pokud, tak tady jedna taková je!


A každý intelektově zdatný student střední výtvarné školy by cosi takového mohl na formátu A3 zvládnout.

Napadá mě něco jako vyzvání na výstavu, všech autorů, kteří by svedli: jakýmkoli způsobem vytvořit cokoli, co by souviselo s tématem Duckrabbita, ať již malířsky, plastikou, fotografií, videem, a nebo psaně - pak výsledky souhrnně prezentovat. Pokud si kdosi položí otázku kde, já jsem na ni uměl odpovědět do pouhých pár vteřin: na takovém místě, které by mělo nějakou přímou souvislost s filozofem Ludwigem Wittgensteinem! A ihned se mi vybavil prostor věčně zavřené čekárny nádražíčka v Nedakonicích, ano zrovna kolem této budovy Wittgenstein na jeho několika cestách za první války do Vídně z fronty v Haliči a nazpátek párkrát projížděl.
Kde jinde, když ne tady - a dokonce v příštím roce, opět 14., si máme připomínat stoleté výročí začátku té války, co tady ještě mám víc povídat!!!

Každý invenčně obdařený student střední výtvarné školy by cosi takového mohl na formátu A3 zvládnout - a ona v Uherském Hradišti, jen jednu vesnici od těch Nedakonic, sídlí střední umělecká škola!!!
Navíc: hned nedaleký Zlín, Brno, jsou sídly univerzitních kateder a ateliérů všemožných výtvarných oborů.

SLOVÁCKO, KRAJ SLUNKA, VÍNA A DUCKRABBITA VÁS VÍTÁ !

Napsáno, cosi takového je již námět znění sloganu vyvedeného v lidovém stylu na plechové bombírované ceduli v tupesské smaltárně, kde mi již loni zdařile vyrobili ceduli jinou - paradiktální.
Přičemž pouze ob 3 vesnice od Nedakonic s nádražím, případnou galerií, se týchž Tupesích nachází i několik výroben tradiční lidové keramiky - není žádná obtíž nebo překážka, nic mi nebrání, navíc tamní malérečky mi tímto způsobem poslouží rády, nechat si zde vytočit třeba džbán s klasickou kresbou Dukrabbita, ve zbytku plochy celý orůžičkovaný až daleko nad míru i toho nejkýčovitějšího odevěkého tupesského svérázu.
Loni jsem si tam nechal vyrobit hrnek s paradiktálním nápisem, jak zcela přirozeně v naprostém souladu s tradicí dopadlo, ukázku přikládám.


Velmi snadno bych tak přišel hned ke dvěma případným výstavním exponátům, největším problémem celé výstavy se tak jeví, a zřejmě jím i bude, získat příštím rokem od jakési zatím mi záhadné instituce na 14 prázdninových dnů klíč od čehosi, co je zamčené, a roky se již nepoužívá. Po mém případném dotazu, který jsem již včera odeslal, cosi naprosto k ničemu a nacházející se v širé pláni prosluněného Slovácka jistojistě nabyde významu obzvláště tajené vojenské základny protiponorkového loďstva.

Dne 28. července1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku.
V případě dne 28. 7. 2014 se jedná o PONDĚLÍ.

Kdysi, v sedmdesátých letech, za tuhé normalizace, bych takovou akci, jak se říkávalo stejně jako dnes, měl zorganizovánu i se zajištěním vystavujících účastníků a potřebné finanční částky v korunách za dopoledne, s klasickou obálkovou korespondencí poštou do 3 dní, aniž bych musel zvednout zadek ze židle, to se ví, internet tenkrát ještě nebyl. Zhruba příštích 14 dnů by trvalo schválení ze stanovisek a pohledů různých těch tehdy platných ideologických a ideových ohledů.
A jsem si jist, že tenkrát by vše bylo do měsíce v cajku (dokonce i s částkou na kytice schválenou přímo osobně soudruhem ředitelem dotyčného kulturního domu v šestém největším městě republiky), zvláště pak že mnou bylo navrženo a naplánováno s více nežli ročním předstihem.

Pro případné škarohlídy, oportunisty, alibisty a v tématu nekompetentní zbabělce, kteří případné hodnotnosti tohoto návrhu s nedakonickou nádražní výstavou nevěří, dokonce ji popírají, pro důkaz, či jen příklad, že v případě tématu Duckrabbita se v civilizaci jedná již o téma zcela samozřejmě galerijní, zveřejňuji pro příklad následující již vším artefakt:


> Datum: 31.03.2013 11:03
> Předmět: RE: Míšo, dobrý den, teď už jsi na mateřské dostatečně zblblá pro účel, prosím tě,
>
Ahoj,
Tak je to netopýr a kačena, přítel kačena a klokan, Ondra zajíc a kačena, malá Míša tygr a lev, ale tu bych brala s rezervou. Má v oblibě tato zvířata.
Hezké svátky

> Datum: 31.03.2013 13:38
> Předmět: Re: Danko, dobrý den, teď už jsi na mateřské dostatečně zblblá pro účel, prosím tě,
>
Chotě jsem se ptala až dnes, včera jsme pospíchali na oslavu babiččiných 85. Jemu to připomíná hlavu pavouka a kraba :)

Inu, s takovým rozuměním mého záměru, mám již vyroben duckrabbití exponát třetí, stačí si jen, pouze a hned na včerejší skákavou animaci vzpomenout:





.